Provoz na ulicích v íránských městech mě bavil. Cizincům, kteří jsou zvyklí na klidnější pohyb motorových prostředků, se může zdát nepřehledný a chaotický. Když jej ale člověk chvíli pozoruje a trochu mu přivykne, zjistí, že auta a motorky jezdí neuvěřitelně plynule i při stupni dopravy číslo 4–5.
Jízda na kole při průjezdu několika velkými městy pro mě byla výbornou zábavou. Občas se mi stalo, že jsem projížděl zácpami, kličkoval mezi auty, objížděl je, kudy se dalo, hodně jsem si to užíval. Nikdo se mnou neměl problém – když místní vidí blázna s naloženým kolem, přinejmenším se na něj usmějí nebo mu zamávají.
Teherán byl ale i pro mě už trochu moc, tedy aspoň co se týče jízdy na kole. Jednak jsou teheránské ulice širší, jednak tu kromě aut jezdí enormní množství motorek. Za těchto podmínek kontrolovat, co se děje na šesti či víceproudé silnici, je už vskutku náročné. Proto jsem Teheránem jel na kole jen dvakrát, a to z autobusového nádraží do hotelu a pak zase z hotelu na vlak, když jsem z města odjížděl. Naštěstí jsem jel mimo hlavní špičku, takže se to vcelku dalo.
Nejadrenalinovějším sportem je však přecházení silnice. Auta jedou pořád, v několika proudech, přejíždí z pruhu do pruhu, prostě tam, kde se zrovna zdá, že se pojede nejrychleji. Člověk si při přecházení musí hlavně věřit. Další postup je pak následující: Na okraji vozovky si nejprve zvolí svůj cíl na druhé straně. Nadechne se, rozhlédne se a při nejbližší mezírce, kam se vejde, vkročí do silnice. Nesmí se zastavit. Řidičům se v hlavě již automaticky vypočítává trajektorie jeho pohybu a svůj vůz či motorku nasměrují tak, aby přecházejícího těsně před či za ním objeli. Člověk hlavně nesmí zastavit – pak by se ocitl na místě, na kterém s ním nikdo už dávno nepočítá. Proto je důležité hlavně neznervóznět, když se k vám blíží několik aut a zdá se vám, že míří přímo na vás. Mají to, obvykle, ošéfované.
Další důležité pravidlo – nenechat se „ukolébat“ jednosměrkami. To, že právě úspěšně překonáváte pětiproudou jednosměrnou silnici a v její půlce se zdá, že už byste to na druhou stranu mohli bez problémů zvládnout, neznamená, že vás z protisměru, z míst, kam se přeci vůbec nemusíte dívat, nesmete nějaká motorka. Jejich řidiči, jak se projíždějí místy, kde by neměli, musejí provádět řadu úhybných manévrů, aby se vyhnuli protijedoucím vozidlům. Kvůli tomu je řízení mnohem více zaměstnává, což zvyšuje riziko, že se přepočítají a někde něco nevyjde. Když už jste úspěšně přešli na druhou stranu, stojíte na chodníku a odpočíváte, abyste se mohli vrhnout do dalšího dobrodružství, dávejte si nadále bacha – obzvláště za silného provozu vás může motorka překvapit i na chodníku – tam je přeci nevyužité místo.
Rychlost pohybu aut po běžných ulicích Teheránu odhaduji na nějakých 35 km/hod. Výrazně se však zvyšuje o víkendech a svátcích, kdy se znatelně sníží počet aut na silnicích. Takové chvíle mi paradoxně přišly na přecházení mnohem nebezpečnější. Člověku se zdá, že má při přecházení silnici poloprázdnou, auta jsou někde v dáli. V tu chvíli může snad bezstarostně přecházet. Jenže auta se řítí mnohem rychleji, těžko se odhaduje, zda řidiči chodce zaregistrovali. Není jasné, kudy pojedou. Celkově je to mnohem nepříjemnější než při přecházení ulice v dopravní zácpě.
A ještě jeden tip. Při večerní procházce městem musí člověk dávat bacha na neosvětlené motorky, které se na silnicích vyskytují nejen večer, ale i pozdě v noci.
Na následujícím videu je silnice, o níž jsem si nejprve myslel, že je jednosměrná. Později jsem zjistil, že v protisměru mají povolený vjezd autobusy. Ty jsem tam neviděl, zato motorkářů spoustu…
Přejít z jedné strany silnice na druhou může Evropanovi v Teheránu připadat jako poněkud dobrodružný úkol. Místní v tom umění chodit – povšimněte si chodce v závěru videa. / It can be seen as an adventurous challenge by Europeans to cross the street in Tehran. Locals can handle it easily – do not miss the pedestrian at the end of the video.
Znečištění ovzduší z výfukových plynů je vysoké. Někteří řidiči i chodci se chrání rouškami. / Air pollution caused by cars is high. Some of the drivers as well as pedestrians use protective masks.
Křižovatka v centru Teheránu je osazena semafory. Ty ale radši jen blikají. / The traffic lights are rather switched off at the intersection in central Tehran.
Všichni jedou. Křižovatka v Teheránu. / Everybody is going ahead at Tehran crossroad.
Motorky bývají v zácpách nejrychlejší. / Motorbikes are the fastest on the roads when it comes to traffic jams.
Plynulost a ladnost dopravy na rušné křižovatce mě fascinovala. Sledoval jsem ji snad hodinu, než jsem se cítil již dost přiotráven zplodinami z aut bez katalyzátorů. / The smooth traffic flow and its gracefulness fascinated me. I could watch it for an hour until I started to suffer too much from the car pollution as the cars do not use catalytic converters.
Semafory v Íránu nemají na chování řidičů příliš velký vliv. Ovlivňují je skutečně jen na nejrušnějších křižovatkách. Myslím si, že by si nikdo nevšiml, kdyby všechny fungovaly takto. / Traffic lights are not observed to much in Iran with exception of the busiest junctions. I think nobody would spot a problem if all of them work as these ones.