Nepamatuji si, že bychom tzv. arménskou genocidu probírali v hodinách dějepisu, ale mohu se plést. V roce 2009 jsme v tureckém Gazi Antepu navštívili muzeum, jež se na vyhnání Arménů z Turecka na počátku 20. století dívalo z tureckého pohledu. V Jerevanu se seznámíte s pohledem arménským. Zatímco Turecko události interpretuje jako smrt několika set tisíc lidí obou národností v důsledku válečných zmatků, z hlediska Arménie se jedná o cílenou likvidaci jednoho až dvou milionů Arménů řízenou Osmanskou říší.
O tom že se i po sto letech jedná o stále živé téma, svědčí to, že se rozhovory s místními na libovolné téma často nakonec stočí na otázky týkající se arménské genocidy. Arméni se snaží zjistit, co si o genocidě člověk myslí a zda si to myslí „správně“. Pokud se o této smutné historické události chcete dozvědět více, přečtěte si rozhovor s politologem Tomášem Šmídem a podívejte se na odkazy uvedené v závěru tohoto článku.
Důsledky genocidy z roku 1915 jsou viditelné dodnes. Například hranice mezi Arménií a Tureckem je stále neprostupná, neexistuje na ní jediný hraniční přechod. Arméni tak nemohou navštěvovat svou posvátnou horu Ararat, která se nachází na tureckém území.
K památníku arménské genocidy jsem se vypravil v den státního svátku, a tak jsem si jej mohl prohlédnout v osamění, protože výstavní prostory byly zavřeny. / I could look around the genocide monument alone as there was a public holiday and the exhibition hall was closed.
Věčný plamen v památníku arménské genocidy. / Everlasting flame at the Armenian genocide monument.
V Lidicích máme růžový sad, v Jerevanu mají smrkový sad, který rozšiřují státníci nejrůznějších zemí světa. / We have a rose garden in Lidice, Czech Republic, there is a spruce orchard in Yerevan which is being created by world leaders.
Francoise Hollande zasadil strom v roce 2014. / Francoise Hollande planted a tree here in 2014.
Karel Schwarzenberg jako ministr zahraničních věcí zasadil strom v roce 2008. / The Czech minister for foreign affairs Karel Schwarzenberg planted a tree here already in 2008.
Nejdůležitější sdělení stého výročí arménské genocidy. / The most important message of 100- anniversary of the Armenian genocide.
„Polovina zemského povrchu oficiálně nebo částečně uznala arménskou genocidu.“ Česko na obrázku chybí, i když za postoj zahraničního výboru Sněmovny v loňském roce by nám možná mohla přibýt aspoň světle fialová barvička. / The Czech Republic is missing though it might get light violet colour after a statement of the Parliament foreign affair committee last year.
Ač to na první pohled nevypadá, trochu jsem si nevěděl s překladem rady. Možná, že nejlepší je: „Pamatuji si a žádám.“
A nyní v ruštině. „Pamatuji si a žádám.“ / "I remember and demand."
„V roce 1915 bylo 1,5 mil. Arménů zmasakrováno. V roce 2015 žije 10 mil. Arménů. – Arméni existují: Arménská otázka také existuje.“
„Nástroje masakru." / "Tools of the massacre."
„Odmítnutím předchozího jsme mohli předejít následujícímu.“
„Smazáním cizí historie vlastní historii nenapíšete.“
Odkazy
- Arménská genocida – na Wikipedii
- Papež František vyzval v Jerevanu k usmíření mezi Armény a Turky – článek na Lidovky.cz
- Čeští poslanci se vyjádřili ke stému výročí arménské genocidy – zpráva na iHNed.cz
- Pochody smrti, lágry, upalování. Dědictví arménské genocidy tíží i po sto letech – rozhovor s politologem Tomášem Šmídem